K motivu betlémské jeskyně budeme po celý advent přidávat pastýře, ovce a hvězdy. Na Štědrý den pak přibude Svatá rodina a narozený Ježíš, které můžeme symbolicky pozvat k sobě domů, abychom s nimi prožívali nejen vánoční svátky, ale i celý život.

1. neděle adventní
Evangelium: „Co říkám vám, říkám všem: Bděte!“ (Mk 13,37);

Slova písně: „Učiň mě, Pane, nástrojem, ať zářím tvým pokojem.“ (Kancionál, č. 928)
Obrázek: pastýři – bdít s pastýři
Vysvětlení: Pastýři byli v noci připraveni bránit své ovce. Naslouchali svému okolí, zda se neblíží zloděj nebo vlk. Proto nepřeslechli ani hlas anděla, který je zval do Betléma. I Ježíš nás v nedělním evangeliu vyzývá k bdělosti. Máme být připraveni bojovat se svými špatnými návyky a hříchy, které nás od Boha vzdalují, a naslouchat tomu, co po nás Bůh chce. Sami to ale nedokážeme. Potřebujeme Boží pomoc. Tento týden se proto budeme snažit vyhradit si více času pro Boha, který nám může ukázat, co ve svém životě máme změnit. Modleme se se sv. Františkem „Učiň mě, Pane nástrojem, ať zářím tvým pokojem.“

2. neděle adventní
1. čtení: „(Hospodin) jako pastýř pase své stádo.“ (Iz 40,11);
Slova písně: „Ať smírem spojuji, kde dělí hádky, ať pravdou přemáhám omyl a zmatky.“ (Kancionál, č. 928)
Obrázek: ovce – následovat svého Pastýře
Vysvětlení: Ovce slyší hlas svého pastýře. Následují ho, mají ho rády, důvěřují mu a dělají vše, co po nich chce. Myse hlásíme k Bohu, k Ježíši, který je naším Pastýřem.  Proto dělejme to, co po nás chce. Zvlášť v tomto týdnu se snažme připravovat cestu pro jeho příchod do srdcí lidí, kteří jsou kolem nás, vytvářejme ve společenství dobré
vztahy. Se sv. Františkem se modleme: „Ať smírem spojuji, kde dělí hádky, ať pravdou přemáhám omyl a zmatky.“


3. neděle adventní
2. čtení: „Bratři! Stále se radujte.“ (1 Sol 5,16);

Slova písně: „Kde vládne temnota, ať světlo křesám, se všemi smutnými ať v tobě plesám.“ (Kancionál, č. 928)
Obrázek: hvězdy – přinášet radost
Vysvětlení: Hvězdy byly vždy symbolem světla, naděje, radosti. Dnešní neděli se říká „radostná“. My, křesťané, se těšíme na příchod nejvyššího Krále, nejen teď, ale i ve věčném životě. Tento týden proto povzbuzujme své blízké, šiřme dobrou náladu. Inspirací nám bude opět modlitba sv. Františka: „Kde vládne temnota, ať světlo křesám, se všemi smutnými ať v tobě plesám.“


4. neděle adventní (a zároveň letos i Štědrý den)
Evangelium: Maria řekla: „Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova!“ (Lk 1,38);

Slova písně: „Požehnej, Pane můj, mé snaze přímé: víc než být potěšen, chci těšit jiné, víc než být pochopen, druhé chci chápat, víc, než být milován, chci lásku dávat.“ (Kancionál, č. 928)
Obrázek: Josef a Maria s dítětem – milovat Boha a bližního
Vysvětlení: Josef a Maria s láskou přijímali jeden druhého. Milovali Boha natolik, že se zřekli svých plánů a spolehli se na Něho. Bůh pak v jejich životě způsobil něco mnohem většího, než si sami dokázali představit. Tento týden konkrétními skutky prokazujme lásku svým bližním. Pomůže nám v tom modlitba sv. Františka: „Víc, než být pochopen, druhé chci chápat, víc, než být milován, chci lásku dávat.“


Závěr
K prožití adventu nás letos inspirovala píseň Učiň mě, Pane, nástrojem se slovy modlitby sv. Františka z Assisi. František žil v absolutní chudobě. Považoval to za veliký dar od Boha. Zřejmě proto, že chudoba dokáže osvobozovat od závislosti na věcech a lidech, pomáhá vidět, co je v životě to nejdůležitější. To je i poselství každého betléma. Dobře pozorujme, kdo je v jeho středu. Nezapomínejme, že na prvním místě v našem životě, ve společenství, má být vždy Bůh. Jen tak máme šanci stát se nástroji v jeho rukou.