Kromě obvyklých podmínek (sv. zpověď, sv. přijímání, modlitba na úmysl Svatého otce a vyloučení veškeré náklonnosti k jakémukoliv hříchu, a to i všednímu) je podmínkou pomodlit se při návštěvě kostela modlitbu Páně a Vyznání víry.

Od 1. do 8. listopadu můžete získat plnomocné odpustky, přivlastnitelné jen duším v očistci, jestliže po splnění obvyklých podmínek (viz níže) navštívíte hřbitov a pomodlíte se tam třeba jen v duchu za zemřelé.

Svátost smíření není nutné přijímat každý den. Stačí ji vykonat před začátkem týdne modliteb za zemřelé, v jeho průběhu, nebo až v dalších dnech po jeho skončení. Svaté přijímání a modlitba na úmysl Svatého otce jsou nutné každý den, kdy chcete plnomocný odpustek získat.

Jak můžeme pomáhat duším v očistci

Největší pomoc je oběť mše svaté, tento nejdokonalejší prostředek nemůže nic nahradit. Po mši svaté je nejúčinnějším prostředkem, jak můžeme duším v očistci pomáhat, růženec. Modlitbou růžence (i korunky k Božímu milosrdenství) se denně vysvobozuje mnoho duší, které by musely ještě dlouho trpět.

Dále je to modlitba křížové cesty, kdy obětujeme Kristovo utrpení a smrt za duše v očistci.

Smírným utrpením. Každé utrpení, ať tělesné nebo duševní, které obětujeme za duše v očistci, jim přináší velkou úlevu.

Almužny a dary na dobré účely, hlavně na misie. (Je možné, že tuto pěknou povinnost zanedbávali. Mnohé duše mají co vyrovnávat buď kvůli nezaplaceným dluhům nebo kvůli nespravedlivé závěti či jiné nespravedlnosti.)

A na závěr jsou to odpustky. KKC říká: "Protože zemřelí věřící, kteří se očišťují, jsou také členy církve, můžeme jim pomáhat, tím, že pro ně získáváme odpustky, aby byli zproštěni časných trestů, které si zasloužili za své hříchy."

Duše v očistci říkají, že pro ně odpustky mají velký význam. Prostřednictvím odpustků je jim přivlastněné zadostiučinění, které nebeskému Otci nabídl Ježíš Kristus. Svatá Gertruda tak horlivě činila, a když umírala, zlý duch jí posměšně říká: „Jak jsi byla pyšná a krutá sama k sobě. Je snad větší pýcha, než když někdo platí cizí dluhy a svoje nezaplatí? Odpykáš svou pýchu, budeš hořet v očistci a já se budu tvé pošetilosti smát.“ Ale v tom se jí ukázal Pán Ježíš, těšil ji a řekl: „Abys věděla, jak milá je mi tvá láska, kterou jsi prokázala ubohým duším v očistci, odpouštím ti v tomto okamžiku všecky tresty, které bys měla trpět v očistci. A poněvadž jsem ti slíbil, že ti stonásobně odměním vše, tedy rozmnožím bohatě tvoji slávu, a to pro lásku, s jakou jsi obětovala všechny svoje úkony na zadostiučinění mým milým duším v očistci.“ Pamatujme tedy často na duše v očistci a pomáhejme jim zkrátit čas bolestného očišťování. Pán takovou snahu vždycky odmění.

Ten, kdo během svého života často získával odpustky pro duše v očistci, dostane v hodině své smrti milosti, pramenící z odpustků, ale dokonalejším způsobem. Je to hrozná věc: nevyužívat tyto poklady církve pro duše v očistci. Mystička A. K. Emmerichová řekla: „Žijeme z majetku našich zemřelých prarodičů a rodičů. Snadno však zapomínáme na to, co jsme jim dlužni, jak touží po naší vděčnosti a jak potřebují naši pomoc. Volají: Snášej, trp, modli se, posti se, dávej almužny za nás!"

A tak na ně s vírou vzpomínejme a z očistce jim pomáhejme. Budou na nás vzpomínat, až my budeme umírat. Amen.